Psal se tehdy rok 1997 kdy se dala parta mladých turkováků dohromady aby obnovila hasičskou činnost v Turkovicích. Od té doby se toho hodně změnilo. Dnes Vám nastíním, jak se postupně měnila automobilní technika, kterou turkovičtí hasiči používali ke své činnosti
1)NA Tatra 805 4×4 PH-15-24 1965 – 2001 r.v. 1952 (DA8 L3R)
Miláček turkovických hasičů, auto, které ve službě bylo nejdéle ze všech. Bohužel mělo pouze valníkovou nástavbu, ve které naši zákonodárci zakázali přepravovat osoby. Proto musela ustoupit modernějšímu dopravnímu automobilu na podvozku Avia. Vozidlo bylo majetkem Obce Ondřejov, Obec jej získala převodem od armády. Sloužilo pro přepravu hasičského družstva na korbě vozu a k vlečení přívěsné požární stříkačky. Od roku 1997 do jejího prodeje jsme s kačenou najezdili 1150 km.
2) CAS 25 Š706 RTHP 4×4 PH-92-90 1999 – 2007 r.v. 1982 (CAS25 3500/200 M2R)
V roce 1998 jsme s naší Kačenou vyjeli k několika požárům a už od toho prvního nám bylo jasné, že pro účinný zásah potřebujeme vézt k požáru vodu. Proto výbor SDH Turkovice rozhodl o pořízení cisternové automobilové stříkačky. Přestože jsme s tatrováckým podvozkem byli spokojeni, cisterny na podvozku Tatra 148 byly pro nás naprosto nedostupné a proto jsme se rozhodli pro levnější variantu. Stříkačku s cisternou jsme zakoupili za 50 tis. Kč od Města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, najeto měla 10 500 km a bylo ve slušném stavu, bez koroze a plně funkční. Na její pořízení se skládali členové výboru – pořizovali jsme ji tedy výhradně ze svých vlastních prostředků. Auto mělo pouze krátkou kabinu pro 4 hasiče a jen dvoje dveře, proto bylo v roce 2007 nahrazeno stejným typem, modernizovaným a osazeným kabinou pro celé požární družstvo.Za necelých 8 let služby jsme s tímto automobilem ujeli 4737 km. Během působení ve sboru a v jednotce jsme na vozidle opravovali pouze běžné provozní závady, žádné větší opravy se u nás nedočkalo. Ta následovala až u nového majitele, SDH Přestavlky u Čerčan.
3) DVS 12 Avia 31 4×2 BRA 10-46, později 2S1 81-13, 2001 – 2015, r.v.1986 (DA12 L1Z)
Dopravní automobil nahradil zastaralou Tatru 805 a v prvních letech byl nejčastěji používán pro dopravu družstva na soutěže v požárním sportu a pro účely výcviku jednotky. Protože jsme disponovali jen jedním garážovým stáním, pronajali jsme si od p. Paclta část stodoly, kde parkovala právě Avie. V letech 2004 – 2010 probíhala rekonstrukce vozidla, která byla v r. 2005 přerušena pracemi na rekonstrukci cisternového automobilu s prodlouženou kabinou a to až do r. 2008. Rekonstrukci jsme prováděli kompletně vlastními silami, bylo na ní zapotřebí odpracovat 2470 hodin. Nově zrekonstruovaný interiér I exteriér vč. laku byl představen v roce 2010. Vozidlo se mohlo nově pyšnit dýchacími přístroji, hydraulickým vyprošťovacím zařízením, elektrocentrálou, osvětlovacím stožárem, ženijním nářadím, nízkotlakým a vysokotlakým čerpadlem, vestavěnou nádrží na 500 l vody, protichemickými obleky, prostředky pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou, motorovou pilou, prostředky pro likvidaci obtížného hmyzu, raftovým člunem s vybavením, požárními hadicemi a armaturami a též zrenovovaným nastavovacím žebříkem. Díky své výbavě se nově používalo též na soutěže ve vyprošťování, na ukázky činností a jako prvosledové vozidlo pro technické zásahy. V několika případech vyjíždělo jako druhosledové vozidlo k požárům a plnilo funkci záložního vozidla v době, kdy CAS 25 byla v poruše. Na svou konstrukci toho mělo naloženo opravdu hodně a proto bylo v roce 2015 nahrazeno prostornějším technickým automobilem na podvozku LIAZ 101. Za 14 let služby najezdilo 7820 km. Dnes slouží hasičům v malé vísce u Přibyslavi. Pořizovací cena vozu byla 90 tis Kč, (koupila ho Obec Ondřejov jako náhradu DA 8 T805 od firmy Stavoremont z Krnova) a bylo v modrých barvách. V průběhu rekonstrukce, která vyšla na necelých 200 tis Kč a byla financována z prostředků SDH Turkovice, přešla do majetku Sboru.
4) CAS 25 Š706 RTHP 4×4 KH-34-04, později 2S1 81-12, 2004 – dodnes, r.v. 1979 (CAS25 3500/200 S2R)
Cisternový automobil shodný s tím, který jsme v té době měli jsme pořídili z rozhodnutí výboru sboru na sklonku roku 2004 od města Uhlířské Janovice z vlastních prostředků za 55 tis Kč a měl nahradit stávající cisternu. Důvod záměny byla absolutně nevyhovující krátká kabina na stávaícím voze. Auto mělo najeto 22 000 km a když jsme se ponořili do jeho útrob, rozhodli jsme se ke změně plánu a k provedení celkové rekonstrukce vozidla. Ta trvala 2 roky, odpracovali jsme při ní téměř 4100 brigádnických hodin a spolkla 390 tis. Kč. Většinu financí jsme si na rekonstrukci dokázali sehnat sami, 80 tis. Kč přispěla Obec Ondřejov. Po rekonstrukci se zvýšila celková hmotnost na 14 900 kg, výkon motoru jsme posílili zástavbou agregátu z vozidla LIAZ s turbodmychadlem a akcelerace se zlepšila I díky 10-ti stupňové převodovce. Pro posílení brzdného účinku jsme zastavěli retarder a vyměnili zadní brzdové válce za silnější , pružinové z vozidla Tatra 815. Místo rezervního kola jsme zastavěli naviják z vozidla Tatra 813 poháněný z převodovky kloubovými hřídeli. Specialitou je I úprava převodovky pro 2 pomocné pohony na kardan, kdy jeden je využit pro pohon čerpadla a druhý, původně pro hydrauliku jsme předělali na talířový vývod pro kardan a pohání nově naviják. K úpravě ryclosti a směru otáčení jsme použili několik přídavných převodovek jak pro čerpadlo tak další pro naviják.Do nástavby jsme take uložili mnohem vice prostředků, namátkou třeba vyprošťovací zařízení Narimex, motorovou pilu a rozbrušovačku Husqarna, elektrocentrálu, plovoucí čerpadlo, přetlakový ventilator, bedny s nářadím, osvětlovací stožár a přenosné halogeny, sorbenty, posypový materiál nebo buben s hadicí pro rychlý zásah. Nechybí ani nově zrekonstruovaný čtyřdílný nastavovací žebřík a v prvních letech služby (do r. 2010, kdy byla uvedena do provozu Avie) vezl též prostředky pro likvidaci obtížného hmyzu a pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou.Zajímavostí je take kropící lišta s elektropneumatickým ovládáním.Automobil je zařazen jako první vozidlo na výjezdu pro většinu zásahů. Původním záměrem bylo provedení rekonstrukce s dobou životnosti 5 let s tím, že za tuto dobu se pokusíme sehnat novější vozidlo na podvozku Tatra 815. Za tímto účelem jsme se pokoušeli získat jej bezúplatným převodem od HZS, od MO – Armády ČR a PČR od roku 2006. Na výjezdu je zařazen dodnes, za 11 let aktivní služby najezdil úctyhodných 9077 km.
5) OA VW Transporter T4 4×4, 2T6 96-14, později 1ST 70-68, 2010 – 2012, r.v. 1995 (OA L2)
Tento automobil původně neměl vůbec být v jednotce zařazen. Už v roce 2009 rozhodl výbor sboru s veliteli jednotky o rozšíření činnosti Sboru a jednotky o poskytování předlékařské první pomoci a o pokračování snahy o zajištění vhodného podvozku pro stavbu RZA. Od r. 2007 jsme se totiž snažili získat bezúplatným převodem vhodný podvozek pro stavbu RZA, který by nahradil morálně zastaralou Avii a to u MV – GŘ Policie ČR, MO – Armády ČR, Středočeského kraje a dalších institucí. Současně s tím jsme se snažili získat finanční prostředky na vybavení pro první pomoc a také na nutnou opravu a úpravu tohoto plánovaného vozidla. Bohužel, vozidlo se získat nepodařilo dle původního záměru, naštěstí jsme ale dostali přislíbené finanční prostředky z Fondu T-Mobile. Museli jsme tedy rychle jednat. Čirou náhodou jsme našli kontakt na NsP Karviná – Ráj a podařilo se nám koupit starší sanitní vozidlo VW Transporter T4 za 12 600 Kč. Auto mělo najeto 300 000 km a jeho podvozek byl bohužel dost napaden korozí. Pořídili jsme jej a dále opravili z prostředků Sboru, oprava vyšla na 55 tis Kč a práce provedené svépomocí zabraly 162 hodin během půl roku. Benzínová motorizace se spotřebou 18 l/100km také z tohoto auta nečinila zrovna hospodárné vozidlo. I proto najelo pouhých 427 km, využívali jsme jej jen k nejnutnějšímu k výcviku zejména v poskytování první pomoci a ke zdravotním asistencím. Jedenkrát vyjelo též k zásahu. Když se v roce 2012 podařilo konečně realizovat bezúplatný převod modernějšího Mercedesu Sprinter od Středočeského kraje, byl osud tohoto automobilu naplněn.
6) OA MB Sprinter 312 4×2, 2S4 40-20, 2012 – 2017, r.v. 2003 (OA L1)
Po pěti letech čekání konečně našla místo v naší garáži velkoprostorová dodávka. Získali jsme ji převodem od ZZS Středočeského kraje, byla v poměrně slušném technickém stavu a měla najeto 218 tis km. Co na tom, že v sanitním provedení, byli jsme plni elánu do její přestavby na vozidlo typu RZA. Absolvovali jsme školení a výcvik pro zásahy u dopravních nehod a chtěli započít přestavbu. Bohužel jsme se potýkali s řadou problémů a zkušenosti z jízdy s tímto typem automobilu nás od rozsáhlejších úprav spíše odradily. Muselo by se jednat o tovární přestavbu včetně hasičské zásatavby a změny dispozice míst k sezení. Cenové nabídky byly tak vysoké, že tato přestavba byla ekonomicky nesmyslná. Navíc pohon pouze zadní nápravy znamenal značné problémy v zimním období nebo při pohybu mimo silnice – to značně omezovalo budoucí taktické využití. Proto jsme přestavbu omezili pouze na zástavbu alternativního pohonu LPG, což významně snížilo provozní náklady, a na montáž tažného zařízení. Tyto úpravy dohromady za 40 000 Kč jsme financovali z prostředků sboru prostřednictvím grantu z fondu T-Mobile. Původně vozidlo bylo v majetku Obce Ondřejov, po přestavbě na pohon LPG přešlo do vlastnictví Sboru. Využívali jsme jej ke všem činnostem, jezdili jsme s ním na cvičení, soutěže, poskytovali jsme s ním celou řadu zdravotnických asistencí, častokrát bylo využito I u zásahu – ať už jako vozidlo první pomoci , dopravní automobil a nebo I jako prvosledové vozidlo pro technické zásahy, např. na likvidace obtížného hmyzu. Hojně je využíváno také pro hospodářské účely – přepravu materiálu na opravy aut, přepravu techniky na kontroly a revize a také k přepravě hasičů na povinná školení a výcviky.Najeli jsme s ním za 5 let 7450 km. Nahrazen byl mladším a modernějším VW Trasporterem.
7) TA4 Liaz 101.860 4×4, RZ: MOA-25-35, 2015 – dodnes, r.v.1989 (TA S2)
Věděli jsme, že CAS 25 nám nevydrží jezdit donekonečna a tak jsme stáli před rozhodnutím, zda-li investovat do její další velké opravy nebo ji nechat dojezdit a nahradit jiným vozem. Naskytla se nám příležitost ke koupi technického automobilu Liaz TA4 původem z Chemopetrolu Litvínov. Tuto příležitost jsme využili a z prostředků Sboru vozidlo za 275 000 Kč pořídili. Hlavními výhodami byla hydraulická ruka, vestavěná elektrocentrála o výkonu 20 kW, hydraulický naviják, pneumatický osvětlovací stožár, prostorná kabina a vnitřní dispozice nástavby umožňující bez problémů další úpravy. Cílem totiž bylo zastavět do něj nádrž na vodu s požárním čerpadlem a získat tak unikátní kombinaci cisternového a technického automobilu. Nejprve jsme ale upravili nástavbu, aby vyhovovala našim požadavkům. To jsme zvládli svépomocí, práce trvaly 145 hodin a náklady na materiál jsme pokryli z prostředků Sboru. Náročnější akcí byla oprava podvozku, na tu jsme požádali o grant Nadaci Agrofert, Středočeský kraj a Nadaci Vodafone. Všechny granty jsme dostali a tak jsme mohli zadat dodavateli opravu všech pozvozkových komponent v hodnotě 110 000 Kč. Automobil tak nahradil vozidlo Avia DA12, které bylo nabídnuto na prodej a byl připraven po technické stránce k dalším úpravám. Protože se však v roce 2017 podařilo získat převodem od Ministerstva Obrany automobil Tatra 815 CA-18, byly další technické úpravy pozastaveny. I tak je vozidlo dodnes zařazeno na výjezdu, jezdí k různým typům technických zásahů – při větrných a sněhových kalamitách, k dodávkám elektřiny, na obtížný hmyz ale dokonce i k požáru. Hojně je využívané k ukázkám pro děti a ke kondičním jízdám. Při výcviku dobře slouží pro práce ve výškách, na vodě a také pro přípravu na soutěže ve vyprošťování zraněných osob z havarovaných vozidel. Za tři roky najelo 1869 km.
8) DA VW Transporter T5 4×4, 7S6 96-62, 2017 – dodnes, r.v. 2008 (DA L2R)
Ekonomicky smysluplné odstranění nedostatků vozidla MB Sprinter vyústilo ve snahu získat podobné vozidlo, ale na moderním a plněpohonném podvozku. To se povedlo v roce 2017 opět od ZZS Středočeského kraje a to převodem vozidla VW Transporter T5 opět se sanitní zástavbou. Automobil měl najeto 380 tis.km a po výměně motoru byl celkově ve výborné kondici. Převod byl realizován do majetku Sboru. Na jaře roku 2018 jsme provedli změnu barevného provedení v souladu s požadavky na hasičská vozidla. Použili jsme jasně červenou barvu v odstínu OS 3117 a díky tomuto kroku získali partnerství s jejím výrobcem, společností Synpo. Materiál byl hrazen z prostředků Obce Ondřejov, nástřik vyšel na 18 tis. Kč, prováděli jsme jej svépomocí během 210 brigádnických hodin. Použití vozidla je obdobné jako u jeho předchůdce, do budoucna uvažujeme o realizaci přestavby na vozidlo RZA. Na tuto přestavbu v současné době sháníme finanční prostředky. Z pohledu řešení potřeb naší jednotky a sboru co se vozidel v kategorii do 3,5 tuny týká se jedná o finální řešení na několik desítek let dopředu. Vozidlo splňuje všechny naše požadavky a po provedení hasičské zástavby bude I plně využitelné. Najeto v našich službách má již 4013 km a to zejména v souvislosti s hospodářskými jízdami při získávání, opravách a převodu obou Tater.
9) NA Tatra 815 CA-18 6×6, 1SM 27-65, 2017 – dodnes, r.v. 1985 (CA-18 T815)
Po jedenácti letech od podání první žádosti se podařilo úspěšně získat bezúplatným převodem do majetku Obce Ondřejov od Ministerstva Obrany vojenskou cisternu na pohonné hmnoty. Žádali jsme o vozidlo typu T815 VT 8×8 s prodlouženou kabinou, to ale armáda nevyřazovala a tak nám nabídli typ Tatra 815 CA-18 6×6.1. V době převodu měl automobil najeto 8000 km a na své stáří byl opravdu v nezvykle dobré kondici. Museli jsme ale opravit spojku, resp. ji kompletně vyměnit, opravit čerpadlo, vyčistit a odmastit nádrže a opravit spoustu drobných věcí v elektroinstalaci, rozvodech vzduchu a palivové soustavě. Rovněž jsme museli rozhýbat zatuhlé kohouty na nástavbě. V průběhu prvních zkoušek jsme postupně vyměnili všechny pneumatiky – jedna po druhé praskaly stářím. Ani administrativně to nebylo úplně jednoduché.Aby bylo možné Tatru provozovat, museli jsme ji přihláísit do civilního registru vozidel. K tomu bylo zapotřebí získat původní dokumentaci vozidla jednak od provozovatele – Armády ČR a zejména také od výrobce – a ti byli hned dva – výrobce podvozku Tatra Kopřivnice a výrobce nástavby ZTS Košice. Pátrali jsme tak doslova až ve slovenských archivech. Veškerou dokumentaci se nám nakonec podařilo získat, absolvovali jsme technickou kontrolu a vozidlo nám bylo zapsáno do registru vozidel. Během jara a léta 2018 jsme začali s “novým” autem jezdit, nejprve seznamovací kondiční jízdy a později na dopravu vody při zalévání veřejné zeleně. Vyjelo několikrát i k zásahu, kde právě velký objem nádrže byl velkou výhodou. Celkem jsme s ním najeli okolo 300 km. Bohužel stále se vyskytovali nové závady způsobené dlouhou odstávkou vozidla, které vyžadovaly naši pozornost a opravy. Navíc jsme se rozhodli využít partnerství se společností Synpo a vlasními silami započali práce na novém laku v hasičských barvách. Celkem nás opravy stály 70 tis. Kč z obecního rozpočtu, 25 tis. Kč z rozpočtu Sboru a odpracovali jsme při nich přes 900 brigádnických hodin.Vozidlo je předurčeno pro hasičské zásahy u požárů a to zejména požárů většího rozsahu s ppotřebou velkého objemu vody. Dále je využíváno v případech prací s potřebou velkého objemu vody – zalévání veřejné zeleně a čištění obecní dešťové kanalizace. V těchto případech jsme dříve používali vodu z hydrantu, dnes si ji dovezeme z Poddubí z řeky Sázavy.
10) NA Tatra 815 VT 8×8, 379–19-46, 2018 – dodnes, r.v. 1987 (VYA S3)
I v roce 2018 se na nás usmálo štěstí po dalších maratonech jednání a získali jsme do majetku Obce Ondřejov převodem od Ministerstva Obrany automobil Tatra 815 VT 8×8. Najeto má 57 000 km a je ve stavu odpovídajícímu stáří. Důležité je, že kabina ani podvozek nejsou napadeny hloubkovou korozí.Hlavními výhodami automobilu oproti její sestře CA-18 je prodloužená kabina, integrovaný naviják v rámu vozidla, vyšší výkon motoru, který je přeplňovaný dvojicí turbodmychadel a samostatný rám, na který po demontáži valníkové nástavby lze snadno namontovat účelovou hasičskou nástavbu z Tatry 815 CAS 32 – tu již máme na dvoře, koupili jsme ji na jaře letošního roku. Těsně po dovozu se nám podařilo z prostředků Sboru zajistit nové pneumatiky, vyměnili jsme poškozené dveře, světlomety, filtry sání, sedačky, volant, alternátor a kardanové kříže. Převoz vozidla stál 13 tis Kč z obecního rozpočtu, ostatní opravy vč. dopravy při realizaci transportu v hodnotě 110 tis.Kč a odpracovali jsme při tom 124 hodin. Automobil je připraven pro rozsáhlou rekonstrukci na speciální požární cisternu, na níž nyní intenzivně sháníme financování. V současné době též probíhá sběr podkladů pro přihlášení do civilního registru vozidel. I tuto administrativní činnost si zajišťujeme sami.
Rekontrukce a opravy techniky jsou činností, kterou by hasiči měli svěřit odborníkům a Obec by na tyto činnosti měla pamatovat ve svém rozpočtu. Je to činnost naprosto nad rámec dobrovolné I profesionální hasičiny. Obecní rozpočty jsou každoročně velmi napjaté a my jsme vždy chtěli a stále chceme nejen kvalitně a rychle ale také hlavně bezpečně poskytovat služby našim spoluobčanům , kteří se ocitnou v tísni. V této situaci nám nezbývá nic jiného než přiložit své ruce a často také finanční prostředky k dílu aby naše technika, kterou ke své práci tolik potřebujeme, byla v každé situaci v naprostém pořádku.
Jen na rekonstrukcích techniky za uplynulých 20 let (provozní opravy nepočítaje) jsme odpracovali 8111 brigádnických hodin. To je v přepočtu práce jednoho pracovníka po dobu 4,5 roku. Kdybychom za práci platili obvyklé sazby v nejlevnějších servisech a započítali tržní hodnoty vozidel získaných bezúplatnými převody, dojdeme k k částce 5 546 900 Kč. Obec Ondřejov se na těchto nákladech podílela 12% (671 tis Kč).
Co říci závěrem? I přes to, že se neustále snažíme řešit stav vozového parku vlastními silami a z vlastních prostředků Sboru, tak ani po 20-ti letech se nám nepodařilo získat nový nebo alespoň profesionálně zrepasovaný hasičský zásahový automobil. Věříme, že právě poslední přírůstek do vozového parku bude na dlouho opravdu posledním a podaří se jej přestavět na hasičskou cisternu s širšími možnostmi využití. Tím samozřejmě nahradí své předchůdce a souputníky v kategorii nákladních automobilů.
Josef Brabec, velitel