Historie Sboru dobrovolných hasičů v Turkovicích
Sbor dobrovolných hasičů v Turkovicích byl založen 9.prosince 1900. Jako první činní členové se přihlásili: Vojtěch Macháček (velitel sboru), František Krpal (podvelitel), dále František Trojánek, Josef Palouček, Antonín Křivánek, František Drexler, Jaroslav Daneš, Josef Kroupa čp. 17, František Kroupa čp. 8, Antonín Kroupa, Alois Novák a František Pecka.
Dalších zakládajících členů bylo 27 a členů přispívajících 31.
V následujícím roce 1901, přesně 28.července zakoupili pověření členové sboru od firmy R.A. Smekal – Smíchov ruční stříkačku za 1300 korun (existuje jako majetek soudobého sboru dodnes). Pro zajímavost: ještě v roce 1956 plně sloužila při námětových cvičeních.
25.srpna téhož roku stříkačku slavnostně vysvětil důstojný Pán, p. Josef Brhovský – farář v Hrusicích. (Pro vysvětlení: Turkovice byly až do roku 1921 osadou obce Hrusice).
U příležitosti 50. výročí existence sboru proběhla 9.července 1950 slavnostní schůze. Při které byly předány diplomy třem zakládajícím členům sboru za „padesátiletou činnost hasičskou“ – p. Františku Kroupovi čp. 8, Josefu Kroupovi čp. 17 a Josefu Paloučkovi.
V tomto období – v padesátých letech si členové svépomocí staví novou hasičskou zbrojnici, která byla dokončena v prosinci roku 1957 (odpracováno občany přes 1500 brigádnických hodin).
Mají již k dispozici auto značky Praga typ RN, později 7.3. 1960 byla zakoupena Tatra 805 a stříkačka značky Opel Olympie.
S tímto vybavením zasahovali dobrovolní hasiči více než třicet let, zúčastnili se soutěží a námětových cvičení.
V roce 1964 získali jako místní jednotka Československého svazu požární ochrany čestné uznání od okresního výboru za dobrou práci při hašení požáru lesa v oblasti Hláska – Senohraby.
V roce 1970 byla uspořádána soutěž k 70. výročí založení hasičského sboru za účasti družstev z Ondřejova, Třemblat, Zvánovic, Kališť, Lensedel a Turkovic.
Po roce 1996 se dala dohromady parta nadšených mladých chlapců a začíná nová éra turkovickýh hasičů.
.Bylo to v prosinci, kdy se na místním rybníku sešla parta mladých turkováků, kteří se rozhodli, že po letech stagnace obnoví činnost zdejšího hasičského spolku. V té době však nikdo z nás netušil, jak dlouhá a trnitá bude cesta za vytčeným cílem.
Na jaře 1997 se poprvé schází nová generace turkovických hasičů ve zbrojnici a začínají první přípravné práce. Zprovozňujeme Tatru 805 a stříkačku PPS 12. Ostatní materiál, zejména hadice, je nepoužitelný a proto organizujeme první sběr železného šrotu a z výtěžku pořizujeme nutné náhradní díly na techniku, některé hadice a benzín do auta a stříkačky. V červnu 1997 se zúčastňujeme první hasičské soutěže u příležitosti oslav výročí 100 let založení hasičů v Hrusicích. Soutěžilo se zde v disciplínách běh na 100 m překážek a požární útok. Obsadili jsme 4. místo z 8 zúčastněných hasičských družstev. Tato soutěž se nezapomenutelně vryla do paměti všech turkováků jako historický milník ve vývoji hasičského sboru v Turkovicích. Na podzim 1997 potom dochází k oficiálnímu znovuzaložení sboru, stará garda tak oficiálně předala vedení sboru nové nastupující generaci. Předání vedení sboru bylo tím nejlepším řešením. Mladí tak měli prostor pro seberealizaci, ale současně také zodpovědnost za budoucí vývoj. Starostou sboru byl zvolen Josef Brabec ml., velitelem Jan Brabec, pokladníkem dočasně Josef Brabec ml., kterého záhy vystřídala Martina Dvořáková (nyní Bílá). Jednatelem zvolila valná hromada Pavla Janeše a jako revizoři účtů pracovali František Srna a František Krasl. Členem výboru byl zvolen Jiří Srna. Až na drobné změny pracuje výbor v tomto složení dodnes.
Od roku 1998 začala fungovat také výjezdová jednotka, zařazená jako JPO V /1, která zasahovala s technikou DA 8 T805 + PPS 12. I s touto technikou jsme se díky velmi úspěšnému působení u zásahů při požáru hotelu Čihák v Poddubí a při požáru sila ve Všestarech stali uznávanou jednotkou v řadách dobrovolných i profesionálních hasičů. Vybavili jsme se již v této době 3 ks izolačních dýchacích přístrojů Saturn.
Stále oblíbenější činností se pro nás stal požární sport. Od roku 1998 kromě družstva mužů se zúčastňuje pravidelně soutěží také naše ženské družstvo. První velký úspěch přichází na okresní soutěži v roce 1999 v areálu Letov, kde muži poráží celý zbytek okresu a vítězí v historicky rekordním čase požárního útoku 41,6 s. Ani děvčata se nenechala zahanbit a po skvělém výkonu si z této soutěže odvezla krásné druhé místo za čas 38,5 s, těsně za rivalkami z Řehenic.
V roce 1999 také vlastními silami rekonstruujeme budovu požární zbrojnice, provádíme úpravy pro budoucí možnost parkování cisternového automobilu. V rámci této rekonstrukce odvodňujeme pozemek v okolí zbrojnice a ze sponzorských darů pořizujeme nové vybavení.
Další zlom ve vývoji jednotky a sboru nastal v prosinci 1999, kdy z vlastních prostředků (doslova jsme se museli „složit“!) pořizujeme cisternovou automobilní stříkačku CAS 25 na podvozku Š706 RTHP od dobrovolných hasičů ze Staré Boleslavi. Hned na to je naše jednotka povolávána k řadě požárů, ale i ostatních událostí a v roce 2000 je povýšena do kategorie JPO III. Současně v tomto roce zastupitelstvo obce potvrzuje statut této jednotky a předává k bezplatnému užívání sboru budovu požární zbrojnice. Fenomenální sportovní soutěží završenou ukázkami zásahů turkovických hasičů oslavujeme výročí 100 let založení sboru. Oslavy pokračují o týden později taneční zábavou ve stylu country v sousedních Lensedlích (195 prodaných vstupenek do sálu s kapacitou 120 míst k sezení jasně hovoří o úspěchu oslav).
Od roku 2001 až do současnosti se dále úspěšně věnujeme požárnímu sportu, pravidelně vítězíme na soutěžích okresního významu, z nichž některé vyhráváme i 5x v ročních intervalech za sebou. V roce 2001 jsme vyměnili dopravní automobil Tatra 805 za moderní Avia DA 12 a postupně až do současnosti dovybavujeme jednotku materiálním a technickým vybavením, potřebným pro široké spektrum zásahů, ke kterým jsme povoláváni. Pravidelně pořádáme akce pro veřejnost – taneční zábavy, mikulášské nadílky, besedy s občany, žáky základní školy a dětmi z mateřské školky.
Rok 2007 představuje další zásadní zlom ve vývoji sboru a zásahové jednotky. Po dvou letech usilovné práce uvádíme na výjezd automobil CAS 25 na podvozku Š706 RTHP po modernizaci a rekonstrukci. Tento automobil prošel kompletní modernizační přestavbou, zdvojnásobili jsme výkon motoru použitím nového Liaz Turbo M638 s výkonem 212 kW a vestavěli desetistupňovou převodovku Praga 10 P 80 (místo původní pětistupňové). Tyto úpravy nám umožnily výrazně zkrátit dojezdové časy na místo zásahu. Pro větší bezpečnost a pohodlí osádky jsme nainstalovali přídavnou elektromagnetickou brzdu – retardér, parkovací brzdu osadili pneumaticky ovládanými pružinovými válci a vytápění kabiny rozšířili o nezávislé topení. Nástavbu jsme také kompletně přepracovali a dali tak vzniknout novým úložným prostorům pro vybavení. Toto vybavení jsme rozšířili také zakoupením hydraulického vyprošťovacího zařízení, motorové rozbrušovací pily, elektrocentrály, plovoucího a ponorného čerpadla, radiostanic a přenosného počítače. Později jsme přidali také dvě asanační lišty a vyprošťovací naviják o tažné síle 100 tun. Získali jsme tak moderní zásahový automobil, který máme nyní zařazen jako vozidlo prvního výjezdu, je předurčen pro likvidaci všech druhů událostí, ke kterým je naše jednotka vybavena a školena. V roce 2007 však také vrcholí dlouholetá odborná a fyzická příprava zásahové jednotky historicky prvním vítězstvím na Noční soutěži v Dolínku, která je právem považována za nejnáročnější soutěž hasičských družstev.
Další rozvoj sboru, z pohledu aktivit, znamenala první účast na soutěži TFA v roce 2008. Tento typ soutěží nás natolik oslovil, že až do současnosti se mu věnuje přibližně 6 členů sboru, kteří pravidelně obsazují pozice na stupních vítězů ve středočeském kraji.
V letech 2009 – 2010 jsme dokončili opravu druhého zásahového vozidla – DA 12 na podvozku Avia 31. Kromě kompletní karosářské a mechanické opravy vozidla prováděné svépomocí jsme rovněž vlastními silami vestavěli nádrž o objemu 500l s dvojicí čerpadel – nízkotlakého o výkonu 200l/min a tlaku 80 m.v.s, a vysokotlakého o výkonu 20l/min a tlaku 2500 m.v.s. . Dále jsme vozidlo vybavili elektrocentrálou a osvětlovacím stožárem, čtyřmi izolačními dýchacími přístroji, osobními prostředky a příslušenstvím pro práci ve výškách, raftovým člunem, protichemickými obleky OPCH-90 a SUNIT IV, hydraulickým vyprošťovacím nářadím, ženijním nářadím a základními prostředky k poskytování první pomoci. Vznikl tak automobil, který je určen jako prvosledový pro méně časté typy zásahů a jako posilový pro případ požárů nebo větších dopravních nehod. Tento automobil je navíc předurčen pro všechny typy výcviku jednotky a pro provádění preventivně výchovných akcí. Velkou výhodou je, že CAS 25, jako vozidlo prvního výjezdu zůstává téměř vždy na základně a je připraveno k výjezdu.
Roky 2011 a 2012 znamenaly další vývoj techniky a jak už se stalo u nás zvykem, trochu jinak než by se u hasičů dalo čekat. Uvedli jsme na výjezd dopravní automobil se sanitní zástavbou na podvozku MB Sprinter, který je předurčen ke všem zásahům s přítomností zraněných osob a pro zdravotnické asistence na ostatních akcích jako vozidlo předlékařské první pomoci. K tomuto účelu bylo také 10 hasičů z jednotky odborně vyškoleno.
Co bude dál? V letošním roce 2013 jsme se zúčastnili pro nás první soutěže ve vyprošťování osob z havarovaných vozidel.I nadále se budeme věnovat dalšímu rozvoji zásahové jednotky. Vždyť již dnes jsme schopni zasahovat nejen u požárů, ale i u dopravních nehod, případů s únikem ropných látek, v případě povodní, větrných smrští, u zásahů proti obtížnému hmyzu, ve výškách a nad volnými hloubkami, také u zásahů na vodě a s použitím raftového člunu.
Všechny tyto aktivity vyžadují neustálý trénink a zdokonalování odborné kvalifikace. Jsme tu přece proto, abychom kdykoliv pomohli Vám, občanům, ať už se nacházíte v jakékoliv tísnivé situaci. Jsme tu pro Vás, jsme připraveni Vám pomoci 24 hodin denně 7 dní v týdnu, , ale mnohem raději se s Vámi setkáme při přátelském posezení nebo jen tak, při rozhovoru na ulici.
Historie Turkovic
Oficiální stránky obce Ondřejova, pod kterou Turkovice správně spadají, naleznete na adrese http://www.obecondrejov.cz .
Historie Turkovic je spojena s osudy pánů Dubských a hradu Dubé i farnosti hrusické. Hrad Dubá stál již r. 1233, jeho pánem byl Matyáš z Dubé (praotec pánů Dubských z rodu Benešoviců). První písemná zmínka o vsi Turkovice se našla z roku 1428 ve statku Dubském (podle zemských knih – DDV, 15-tč.I.154). Původ jména souvisí nejspíše s označením „Túrek“ (jako túr lítý) – odtud rod Turkovici – Turkovice.
Několik údajů o počtu obyvatel: Osada měla v r. 1843 – 23 popisných čísel a 163 lidí, r. 1890 – 25 pč. a 151 lidí, r. 1910 – 28 pč. A 138 obyvatel.
Obec leží v malebném kraji Posázaví a Josefa Lady. Jako osada patřila až do r. 1921 politicky k obci Hrusice. Sem směřoval veřejný život zdejších lidí (fara, škola, hřbitov). O odloučení požádalo zastupitelstvo osady v r. 1919, ve zmíněném r. 1921 bylo okresními úřady schváleno a provedeno. Turkovice se staly samostatnou obcí a to až do r. 1960, kdy došlo k územní reorganizaci státu.
Od 24.března 1960 byla obec sloučena s městysem Ondřejov.
A nyní heslovitě o životě a rozvoji obce po první světové válce:
1919 – 1923 probíhalo budování jednak místních komunikací (některá stavení musela ustoupit vznikajícím cestám – byla zbourána a majitelé si postavili domky nové) a jednak silnici z Turkovic do Hrušova (známé serpentiny) a silnice z Turkovic do Lensed.
1927 – 1928 zavádění elektrického proudu prováděla firma Rudolfa Hory z Kamenného Přívozu a 29.května 1928 se rozsvítilo v obci první elektrické světlo
1929 – byl podán návrh na zřízení pomníku padlých v 1. sv. válce
1943 – zavedení veřejné telefonní hovorny
1930 – 1945 v těchto letech lze obec celkově charakterizovat jako malozemědělskou. Existovaly tu čtyři větší usedlosti a několik chalup s menší výměrou polí.
1945 – 26.5. – proběhla ustavující schůze MNV
1948 – zakoupení domku čp. 21 pro výstavbu budovy MNV
1949 – zavedení veřejného osvětlení v obci
1950 – zakoupení zařízení pro místní rozhlas
1951 – úprava návsi a veřejných cest
1952 – nákup motorové stříkačky a stavba budovy MNV
1953 – znovuzřízení vodní nádrže
leden – ustanovení prvního místního JZD III.typu
září – návrh na zřízení prodejny potravin „Jednota“ v budově MNV
listopad – zakoupení nákl. auta pro účely požárního sboru
1954 – 12.1. rozhodnuto o postavení nové požární zbrojnice
23.2. – podána žádost na referát dopravy ONV Říčany ke zřízení autobusové stanice na lince Strančice – Stříbrná Skalice
na podzim došlo k rozpadu JZD
1957 – další snahy o znovuzaložení družstva
v prosinci dokončena stavba požární zbrojnice (odpracováno občany přes 1500 brig. hodin)
1958 – zbudována autobusová čekárna
1959 – výstavba kravína, zavedení vodovodu do stájí
– přemístění pomníku padlých na nově upravené místo
– JZD obhospodařovalo v té době 65ha polí, 6ha luk a pastvin, chovalo 46 ks skotu (z toho 20 dojnic), 56 ks prasat, 8 koní a 296 ks drůbeže
1960 – již zmíněná územní reorganizace státu – připojení obce k Ondřejovu
– sloučení obou JZD – nový název: JZD „Mír“ se sídlem v Ondřejově
-7.3. – usnesení o nákupu nákladního automobilu T 805 z uvolněných vojenských vozidel pro přepravu osob (na schůze do Ondřejova) i k účelům požární ochrany
1961 – opravena a zpevněna cesta Borka – Hrušov
– započata výstavba vodovodu (280 brig. hodin)
– rozšíření rybníka (381 brig. hodin)
– bylo provedeno čtvrté sčítání lidu s těmito výsledky: v obci se nachází 48 popisných čísel a 3 obydlené chaty s 72 byty a dalších 26 rekreačních chat
1962 – pokračování prací na vodovodu – položeno 760 km novodurového potrubí a odpracováno 1800 brig. hodin
1964 – hašení ohně v lese v blízkosti Hlásky – účinný zásah místní jednotky požární ochrany
1965 – úprava hřiště u požární zbrojnice
1966 – zrušení pohostinství U Krpalů a přebudováno majiteli na byty
1970 – k 1.12. provedeno další sčítání lidu s těmito výsledky pro naši obec:
155 obyvatel , 49 rod. domků, 57 bytů, 36 rekreačních chat. Obyvatelé vlastní 41 praček, 37 vysavačů, 16 chladniček, 34 televizorů, 21 motocyklů a 6 aut.
– dána do provozu truhlárna družstva RETEX, později přešla do vlastnictví a správy Ministerstva vnitra
1973 – odbahnění protipožární nádrže a zpevnění hráze železobetonovým pásem
1974 – 18.srpna – strhla se prudká bouře a průtrž mračen. V nočních hodinách došlo k protržení hráze rybníka Hubačov – zatopeny a poškozeny chaty a rodinné domky v okolí potoka Mnichovky – také hotel a kino v Hrušově. O život přišlo 6 lidí, které povodeň překvapila ve spánku. Rybník zůstal prázdný celých 10 let.
– začalo se s výstavbou nové prodejny potravin
– cesta z Borek do Hrušova získala asfaltový povrch
1975 – JZD sloučeno s Kališti – nový název: JZD Chovatel
– dokončena stavba prodejny a 29.11. slavnostně předána Jednotě – celkově odpracováno 2600 brig. hodin. Hodnota díla za nezaplacenou brig. práci činila 70 000Kč.
-13.11. v odpoledních hodinách došlo nedbalostí (při pálení suchého listí) k požáru staré budovy u Kroupů čp. 8
1976 – 1989 – občané žili svým každodenním běžným životem bez větších změn
1989 – listopad přinesl události vedoucí ke změně režimu – k rozpadu socialistického státu. V restitučních řízeních získávají původní majitelé nebo jejich dědici zpět pozemky, které měly vázány v JZD. Dochází k velkému rozprodávání.
Do roku 2003 vzniklo parcelací 35 pozemků na stavby rodinných domků, další parcelace stále pokračují. Krásná příroda, snazší dostupnost spojení s Prahou (blízká dálnice D1 a zavedení příměstské autobusové dopravy v r. 2001) lákají další lidi k trvalému bydlení v obci. Popisných čísel je už registrováno více než 80, což je téměř dvojnásobek oproti roku 1970.
V roce 2006 a 2007 bylo dokončeno volejbalové hřiště a hřiště pro děti, zpevněna cesta a upraveno okolí hasičské budovy. Jsou to jediné veřejné prostory patřící obci. Konají se zde schůze, porady, oslavy, volby.
Jednou z významných dominant je i Horka s nadmořskou výškou 451,3 m a věží Eurotel – nyní společnosti O2.
Z těchto míst jsou neskutečné výhledy do krajiny Posázaví. Krajina přitahuje nejen turisty, ale i běžkaře svými nádhernými terény pro tento rekreační sport. Opomenout nelze ani blízkost ondřejovské hvězdárny či Ladových Hrusic nebo zříceniny hradu Zlenice – Hláska.